Osudová žena, která stála u zrodu raného středověkého státu
Ludmila byla první českou světicí, manželkou prvního doloženého Přemyslovce Bořivoje. Na konci 9. století přijali Ludmila s Bořivojem křesťanství, a určili tak na řadu dalších staletí směr, kudy se budou české země ubírat.
Ludmila pocházela podle Kristiánovy legendy z Mělníka (údajně to byla dcera knížete Slavibora z hradiště Pšov), některé zdroje ale hovoří o místě jejího původu jako o tehdy slovanském území v dnešní Lužici. Svého muže si brala velmi mladá, oba v té době podle legend byli ještě pohany.
Přijetím křesťanství vstoupil Bořivoj do progresivního společenství evropských států, které se právě na půdorysu křesťanství doformovaly. Na druhou stranu na domácí půdě (ovšem v té době český stát ještě neměl hranice a knížecí družina se pohybovala mezi jednotlivými hradišti) musel svádět boj o moc s dalšími skupinami, které toužily mít monopol na moc. Křesťanství a pohanství v té dobře zřejmě ještě existovaly vedle sebe.
V důsledku různých mocenských bojů Ludmila brzy ovdověla a v zemi nebyl dospělý Bořivojův nástupce. A ačkoli po smrti Bořivoje vládl na čas v Čechách moravský kníže Svatopluk, Ludmile se jako regentce povedlo uhájit předchozí postavení Přemyslovců i raně středověký stát a jeho zájmy. Stala se tedy schopnou političkou, zároveň se věnovala chudým a potřebným a horlivě šířila křesťanství. Věnovala se také výchově svých dětí a vnuků, včetně vnuka Václava, kterého údajně vedle ke vzornému křesťanství.
Kvůli mocenskému střetu se snachou Drahomírou, vdovou po svém synovi, se uchýlila na své vdovské sídlo, hradiště Tetín. Drahomíra ji tam posléze nechala v roce 921 uškrtit. Proto bývá Ludmila často znázorňována se závojem kolem krku. Kostel nad jejím hrobem na tetínském ostrohu údajně nechala postavit sama Drahomíra, která tím mohla buď učinit pokání, nebo také mohla chtít zakrýt první zázraky, které se nad Ludmiliným tělem děly.
O čtyři roky později Ludmilu nechal její vnuk Václav převézt do Prahy. Tam vznikl svatojiřský klášter, který dodnes ukrývá její ostatky. Právě odsud se pak začal šířit kult svaté Ludmily.
Se svým vnukem vstoupila Ludmila do české historie a zařadila se – na dlouhou dobu jako jediná žena – mezi české zemské patrony.